Divokými albánskými horami z Makedonie do Černé Hory
Albánie (Shqipëria) je země turisticky méně známá, zejména v důsledku dlouhé politické izolace za vlády komunistického diktátora Envera Hodži, jehož pomníkem je neuvěřitelných 800 tisíc betonových bunkrů. Albánie ale vyniká i jinými hodnotami! Zejména rozmanitou a nádhernou krajinou s minimem civilizačních zásahů, přírodními zajímavostmi a historickými památkami. Země si již uvědomuje svůj značný potenciál a rozvoj základní infrastruktury (silnice, horské stezky, turistické značení) nabírá na tempu. Chceme-li poznat přátelské a pohostinné obyvatele vnitrozemí a panenskou krásu divokých hor, řek, jezer, miniaturních, v potu tváře obdělávaných polí a rázovitých vesnic a osad, neváhejme dlouho. Cyklistika v odlehlejších oblastech po makadamových silničkách a vozových cestách nepřesně zanesených v mapách má dosud nádech objevitelského dobrodružství. Každým rokem přibývá vyasfaltovaných silniček a rozvíjejí se služby pro turisty a tak dobrodruzi, neváhejte!
Na albánsko-makedonské hranici opustíme autobus, bagáž přeložíme do doprovodného vozidla a nalehko se vydáme okolo řeky Crni Drin k severozápadu, kde se tyčí divoce rozeklané vápencové Albánské Alpy, které na hranicích s Černou Horou přecházejí do známého Prokletije. Úzké a ne vždy kvalitní prašné silničky a cesty šplhají vysoko nad horská údolí a v sedlech překonávají drsná pohoří. Horské osady nám připomenou život v minulém století, nicméně denně najdeme občerstvení v některé svérázné hospůdce či venkovském obchůdku.
Předpokladem pro pohodové absolvování zájezdu je dobrá fyzická i psychická kondice a kvalitní horské kolo ve výborném technickém stavu. Průměrná délka etap je přibližně 60 km. Etapy obvykle nelze zkracovat, pouze prodlužovat. Vzhledem k charakteru terénu, převýšení a stavu cest je většinou pojedeme celý den. Pro výkonné bikery máme některé dny v nabídce i těžší horské trasy. S přepravou osob doprovodným autem počítáme jen v případě vážných fyzických nebo technických problémů. Program můžeme v odůvodněných případech drobně měnit dle počasí, stavu silnic apod. Nocovat budeme ve vlastních stanech, občas i pod střechou nebo přístřeším. Ve skupině bývá obvykle 15-20 osob.
Nocování: Většinou ve vlastních stanech s využitím zázemí venkovských hospůdek (někdy to po domluvě jde i uvnitř), 2x v kempu. Horalé jsou lidé velmi pohostinní. Umyjeme se v potoce nebo u pramene vody, pitná voda bude k dispozici každý den. Některá místa noclehu nelze zajistit dopředu, ale lokality známe a i díky víceleté spolupráci s osvědčeným albánským organizátorem a anglicky mluvícím řidičem doprovodného vozidla nečekáme žádné problémy.
Stravování: Ve venkovských hospůdkách a obchodech. Najdeme je i v nejodlehlejších místech. Ceny jsou podobné jako u nás. Kvalita jídel mnohé překvapí - určitě ochutnáme pstruhy, různé druhy pečeného masa, šopské saláty, výbornou kávu, dobré albánské pivo a rakiji.